Zaměstnavatel a pracovní úraz zaměstnance

Pracovní úraz zaměstnance a jak ho řešit. Veškeré povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu – od evidence, hlášení, uznání a neuznání úrazu za pracovní, spoluvina zaměstnance, odškodnění až po další povinnosti. Formuláře zdarma ke stažení.

Co musíte udělat, abyste nezapomněli na to nejdůležitější a vyhnuli se tak nepříjemnostem či vysokým pokutám, které v případě neplnění zákonem stanovených povinností hrozí. Pracovnímu úrazu, ač malému, se během pracovního života nevyhne téměř nikdo. Pokud se tak stane Vašemu zaměstnanci není to jistě nic příjemného ani pro Vašeho zaměstnance, ani pro firmu. Níže Vám povíme, na co si dát pozor a co je nutné udělat, zejména s ohledem na Vaše povinnosti.

Obsah:

Postup firmy po pracovním úrazu

Jestliže za Vámi dojde Váš zaměstnanec s tím, že se mu přihodil pracovní úraz, měli by Vaše kroky postupovat následujícím způsobem.

  1. Poskytnout první pomoc zraněnému zaměstnanci, případně zavolat záchranou službu nebo převést poškozeného zaměstnance k lékaři dle závažnosti situace. Přeci jen zdraví až na prvním místě!
  2. Zaevidovat úraz do knihy úrazů, kterou má zaměstnavatel povinnost vést. Poškozený zaměstnanec má povinnost sdělit konkrétní okolnosti, které se týkají vzniku pracovního úrazu, jak jsme pro Vás rozvedli níže.
  3. Zajistit místo úrazu a svědky, kteří byli přítomni ve chvíli, kdy došlo k úrazu. K povinnosti zajistit místo, kde došlo k úrazu, se váže povinnost zaměstnavatele neměnit místo nehody až do chvíle, než dojde k vyšetření a objasnění příčin úrazu.
  4. Vyšetřit příčiny a důvody, kvůli kterým došlo k úrazu zaměstnance a sepsat tyto skutečnosti do záznamu o pracovním úrazu.
  5. Kontaktovat státní orgány a instituce (jako je Policie ČR, Oblastní inspektorát práce atd.)bez zbytečného odkladu poté,co se dozvíte, že došlo při úrazu k úmrtí zaměstnance. Policii ČR rovněž kontaktujte v případě podezření, že došlo ke spáchání trestného činu.
  6. Zaslat záznam o úrazu příslušným státním orgánům a institucím, a to neprodleně, případně do stanoveného data, jak jsme Vám rovněž uvedli v části Hlášení pracovního úrazu.
  7. Přijmout opatření k nápravě, tedy zajistit, aby znovu nedošlo ke stejnému či obdobnému úrazu, jaký se stal poškozenému zaměstnanci.  

Ačkoliv víme, že se každý případ liší, měli byste se snažit následovat tyto základní kroky ke zdárnému vyřešení Vaší nepříjemné situace spojené s pracovním úrazem.

Pracovní úraz zaměstnance

Co je a co není pracovní úraz

Ještě jsme Vám ale neřekli, co to vlastně pracovní úraz je, respektive co se za pracovní úraz počítá. Zákonná definice pracovního úrazu je taková, že pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Příklad pracovního úrazu si dokáže představit jistě každý, nicméně jak naopak určit, kdy nejde o pracovní úraz? Ze zákona vyplývá, že o pracovní úraz nepůjde v případech, kdy se úraz stal cestou do práce nebo z práce. Dále o pracovní úraz nepůjde v případech, kdy se úraz zaměstnanci stal mimo prostory zaměstnavatele (například po cestě na oběd do restaurace nebo k lékaři během pracovní doby, respektive v době přestávky mimo prostory zaměstnavatele), v neposlední řadě též pokud úraz vznikl příčinou onemocnění zaměstnance (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, omdlení či jiné, avšak takové onemocnění nemá původ ve výkonu práce), nebo pokud zaměstnanec jednal bez vědomí zaměstnavatele, tedy pokud vykonával práci ke které nebyl proškolen, přiřazen a činil tak z vlastní vůle (např. personalista půjde pomoci do dílny bez příkazu zaměstnavatele).

Máte za to, že úraz Vašeho zaměstnance není pracovním úrazem a Váš zaměstnanec si myslí opak? Nebo dokonce již podal žalobu na stanovení, že se jedná o pracovní úraz a Vy nevíte, jak postupovat dále? Nebojte se obrátit na kvalifikované odborníky. V oblasti pracovního práva se pohybujeme již pěknou řádku let a věříme, že Vám dokážeme pomoci s Vaším problémem.

Povinnosti zaměstnavatele po vzniku pracovního úrazu

Zaměstnavatel má, jak již bylo výše řečeno, nejen práva, ale zejména povinnosti ve vztahu k pracovním úrazu svých zaměstnanců. Uvádíme pro Vás základní přehled nejpodstatnějších povinností, které zaměstnavateli ze zákona vyplývají.

Evidence pracovních úrazů

Zaměstnavatelé mají povinnost vést tzn. knihu úrazů dle zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., do které má zaměstnavatel povinnost zaevidoval všechny úrazy, které se na pracovišti staly. To platí nejen pro ty pracovní úrazy, které způsobily dočasnou pracovní neschopnost či úmrtí, ale též i pro pracovní úrazy, které dočasnou pracovní neschopnost nezpůsobily, nebo způsobily jen pracovní neschopnost trvající méně než 3 dny.

Pracovní úrazy můžeme rovněž členit na určité kategorie

  • úrazy s pracovní neschopností do 3 dnů nebo bez pracovní neschopnosti,
  • úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny,
  • vážné úrazy s hospitalizací delší než 5 dnů a
  • smrtelné úrazy (mezi tyto patří i situace, kdy zaměstnanec zemře v důsledku úrazu nejpozději do jednoho roku o vzniku úrazu).

Zaměstnavatel má též dle zákona povinnost vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, při nichž došlo ke zranění zaměstnance s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny nebo k úmrtí zaměstnance. V případě těchto pracovních úrazů je nutné tyto ohlásit státním institucím, jak bude uvedeno dále.

Co se týče podoby knihy úrazů, není zákonem stanovená forma. Je tedy zcela na Vás, zda budete mít knihu úrazů v elektronické či fyzické listinné podobě, pokud bude obsahovat všechny požadované náležitosti pro záznamy o úrazech, a sice

  • jméno a příjmení poškozeného zaměstnance,
  • datum a čas, kdy došlo k úrazu,
  • místo, kde k úrazu došlo,
  • činnost, při které došlo k úrazu,
  • počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
  • počet zraněných osob,
  • druh poranění a místo na těle zaměstnance,
  • popis úrazového děje,
  • druh úrazu,
  • zdroj úraz,
  • příčiny úrazu,
  • svědci úrazu a
  • jméno, příjmení a pracovní zařazení zaměstnance, který sepsal záznam o úrazu.

Pokud Vás zaměstnanec požádá o kopii záznamu o pracovním úrazu, máte ze zákona povinnost mu tuto kopii vystavit. Blíže k povinnostem spojeným s hlášením pracovního úrazu Vás odkazujeme na článek Hlášení pracovního úrazu, který naleznete rovněž na našich stránkách.

Vzor knihy úrazů můžete nalézt na stránkách Státního úřadu inspekce práce, kde je volně dostupný ke stažení. Pro zjednodušení Vám uvádíme tento odkaz.

Hlášení pracovních úrazů

Drobné pracovní úrazy není potřeba nikam hlásit. Naopak závažnější pracovní úrazy se hlásit musí níže uvedeným státním orgánům a organizacím bez zbytečného odkladu Jedná se o tyto případy:

  • Pracovní úraz se smrtelnými následky
  • Pracovní úraz s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny.

Zaměstnavatel má v případě, že došlo k pracovnímu úrazu se smrtelnými následky či pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny, povinnost nahlásit tento úraz příslušným státním orgánům bez zbytečného odkladu.

Těmito státními orgány jsou myšleny

  • územně příslušný útvar Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
  • odborová organizace a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • příslušný oblastní inspektorát práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a došlo-li k úmrtí zaměstnance, nebo trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů,
  • zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
  • (při smrtelném pracovním úrazu též zdravotní pojišťovně, u které byl postižený zaměstnanec pojištěn).

Místní příslušnost Oblastních inspektorátů práce je členěna místně dle krajů. Na tomto odkaze si můžete vyhledat pod který Oblastní inspektorát práce spadáte. Oblastní inspektoráty práce spadají pod Státní úřad inspekce práce. Blíže k právům a povinnostem Státního úřadu inspekce práce můžete nalézt na tomto odkaze.

Zaměstnavatel má rovněž povinnost sepsat záznam o úrazu svého zaměstnance primárně bezodkladně, nejpozději však do 5 pracovních dnů od chvíle, kdy se o úrazu dozví. Tento záznam o úraze poté musí zaslat za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, dále příslušnému Oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti a zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. Pokud by došlo ke smrtelnému pracovnímu úrazu, dochází ke krácení lhůty na 5 dnů od chvíle, kdy zaměstnavatel o úraz dozvěděl.

Pokud dojde ke změnám, o kterých se zaměstnavatel dozví, tedy

  • hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
  • dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
  • zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel,
  • došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn, nebo
  • na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost

má zaměstnavatel rovněž povinnost tyto změny nahlásit příslušným úřadům.

Můžete si u nás bezplatně stáhnout vzor záznamu o úrazu – formulář (dodat odkaz po vložení vzoru na web), který je součástí přílohy nařízení vlády o způsobu evidence úrazů. Tento vyplněný záznam o úraze dle výše uvedených pokynů následně zašlete příslušnému orgánu.

Objasnění příčin pracovního úrazu a přijetí preventivních opatření

Pro uznání úrazu za pracovní, určování odpovědnosti za něj, ale též i stanovování výše odškodného pro poškozeného zaměstnance může mít poměrně značný vliv jakým způsobem jste (ne)postupovali při jeho objasňování.

Ostatně objasnění příčin vzniku pracovního úrazu, za kterých se stal, patří mezi další povinnost zaměstnavatele. Podstatné je, že se tak děje za přítomnosti poškozeného zaměstnance (pokud to je ze zdravotních důvodů možné), jenž zaměstnavateli popíše, co se stalo. Poměrně často provádí zaměstnavatelé na místě úrazu rekonstrukci děje, tedy opakují kroky, které předcházely a následovali po vzniku úrazu. Vyšetřování příčin vzniku úrazu se účastní též i svědci události, případně další zaměstnanci pracující v místě nehody, zástupce odborové organizace (pokud je zřízena) a zástupce pro oblast BOZP.

Je však třeba říci, že zaměstnavatel nesmí bez náležitých důvodů nakládat a činit změny v místě nehody až do doby, než dojde k objasnění, potvrzení skutkové děje a jsou odhaleny všechny příčiny, pro které se pracovní úraz stal. 

Účastnit se vyšetřování příčiny vzniku pracovního úrazu je rovněž oprávněn inspektor ze Státního úřadu inspekce práce, který může rovněž nařídit, aby bylo místo, kde k úrazu došlo, ponecháno v původním stavu až do okamžiku ukončení jeho místního šetření. Tato situace běžně nastává v případech, kdy došlo k závažnému či smrtelnému zranění poškozeného zaměstnance.  

Po objasnění příčin, pro které došlo ke vzniku pracovního úrazu, má zaměstnavatel povinnost přijmout a seznámit své zaměstnance s takovým opatřením, které přijal za účelem předcházení vzniku stejného nebo obdobného úrazu. Příkladem z naší praxe lze uvést situaci, kdy zaměstnavatel přidělal kryt ke stoji, vyhotovil nový návod k bezpečné obsluze zařízení a seznámil ostatní zaměstnance s možnými riziky.

Uznání a neuznání pracovního úrazu

                Zákon je ve věci posuzování pracovních úrazů striktní a říká, že jediným, kdo má právo uznat úraz za pracovní, či nikoliv, je pouze zaměstnavatel. Z uvedeného poté vyplývá, že žádný státní orgán, tedy ani Státní úřad inspekce práce, ani jiná instituce (např. pojišťovna) nemá právo změnit rozhodnutí zaměstnavatele, s výjimkou soudu. Jedině soud může v případě, že zaměstnavatel neuznává úraz svého zaměstnance jako pracovní a zaměstnavatel se tomuto rozhodnutí brání, rozhodnout o tom, zda se jedná či nejedná o pracovní úraz.

Doporučujeme s ohledem na výše řečené řádně prošetřit úrazovou situaci, jež se zaměstnanci stala a na základě zjištěných podkladů rozhodnout o tom, zda se jedná o pracovní úraz. Zpravidla se nezanedbáním šetření pracovního úrazu můžete vyhnout soudnímu řízení, nebo alespoň disponovat důkazy, které Vás mohou oprávnit k neuznání úrazu, jako pracovního.

Dostali jste se do situace, kdy jako zaměstnavatel neuznáváte pracovní úraz, ale Váš zaměstnanec s tímto krokem nesouhlasí? Mohou nastat určité situace, a sice buď přesvědčíte svého zaměstnance, že se skutečně nejedná o pracovní úraz, nebo můžete očekávat, že Vás zaměstnanec vyzve k přehodnocení Vašeho postoje, případně dá věc k soudu. Obáváte-li se těchto situací, můžeme Vám pomoci. Naše advokátní kancelář má bohaté zkušenosti s pracovním právem, zejména s otázkami pracovních úrazů a náhrad škod. Zajisté Vám dokážeme poskytnout pomoc v této nelehké situaci.

Pozdní oznámení a neoznámení pracovního úrazu

Může se rovněž stát, že za Vámi dojde zaměstnanec, který by chtěl dodatečně nahlásit pracovní úraz, který se mu stal dříve a buď tento úraz nahlásit nechtěl (například pokud dojde k drobnému poranění), nebo na to zapomněl. V takovém případě se zaměstnanec dostává do horšího postavení, neboť je ze zákona povinností zaměstnance bezodkladně nahlásit pracovní úraz svému nadřízenému zaměstnanci nebo zaměstnavateli. Nicméně skutečnost, že zaměstnanec nahlásil svůj pracovní úraz dodatečně (nebo jej nenahlásil vůbec) nutně hned neznamená, že úraz nemůže být uznán jako pracovní. Pokud by zaměstnanec disponoval jinými důkazy, kdy typicky půjde o svědky nehody či kamerové záznamy, může prokázat, že jeho úraz vznikl při práci. V soudních řízeních se často zaměstnancům daří prokázat, že se jim pracovní úraz stal. V takových případech nás kontaktujte a rádi Vám v řízení pomůžeme.

Simulace a další podvody s pracovními úrazy

Rovněž jsme se v praxi setkali s případy, kdy zaměstnanci nasimulovali pracovní úraz tak, aby mohli být uvolněni z práce na dočasné pracovní neschopnosti a dostali od společnosti odškodné za pracovní úraz. I takové situace bohužel mohou nastat, kdy se zaměstnanci nechovají čestně ve vztahu ke svému zaměstnavateli a snaží se zneužívat těchto nekalých praktik. Je potom na Vás, jakožto zaměstnavateli, abyste si dali i na tyto případy pozor a skutečně nepodceňovali prošetření celého případu. Nenabádáme Vás samozřejmě abyste vždy podezřívali své zaměstnance, pouze doporučujeme dodržovat vyšší míru opatrnosti. Často se v případech, kdy se tito nečestní zaměstnanci domáhají náhrady škody za simulované pracovní úrazy před soudem sami potopí, jelikož nedomyslí všechny skutečnosti, nebo se sami zamotají do svých vymyšlených příběhů a nejsou schopni doložit relevantní důkazy před soudem. V takových případech se potrestají zpravidla sami, jelikož v případě, že jste právně zastoupení, jsou nuceni Vám z důvodu neúspěchu nahradit náklady za právní služby, nehledě na skutečnost, že si u Vás udělají špatnou pověst.

I v těchto složitějších případech pomáháme našim klientům, aby došlo ke spravedlivém vyřešení jejich nelehkých situací. Pokud jste se též dostali do podobné situace, nebojte se obrátit na zkušené odborníky. Dokážeme Vás právně zastoupit a pomoci Vám s řešením Vašeho nelehkého problému v případech, kdy dojde k výše zmíněným či obdobným situacím.

Spoluvina zaměstnance

Obecně platí, že stane-li se pracovní úraz, zaměstnavatel má povinnost k náhradě újmy, která vznikla právě v důsledku úrazu. Zákoník práce nicméně pamatuje též na situace, kdy dojde k pracovnímu úrazu a zaměstnanec má nárok na náhradu újmy, avšak zaměstnavatel nemá povinnost k plné náhradě, případně nemusí újmu zaměstnanci hradit vůbec. V takovém případě hovoříme o právu zaměstnavatele na zproštění povinnosti k náhradě újmy.

Zaměstnavatel se může zcela zprostit povinnosti k náhradě škody v případě, že újma poškozenému zaměstnanci vznikla

  • tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
  • v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,

a tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

Vedle možnosti plného zproštění povinnosti k náhradě újmy existuje též možnost částečného zproštění v případech, kdy újma zaměstnanci vznikla

  • tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo
  • proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. (Lehkomyslností soudy chápou jako nebezpečné riskování až hazardérství)

V případě, že se zaměstnanec dopustil pochybení, které zaměstnavatele opravňuje k částečnému zproštění odpovědnosti, má ze zákona rovněž povinnost rozhodnout, do jaké míry je vinou zaměstnance, že došlo k pracovnímu úrazu. Je však nutné podotknout, že zaměstnavatel má dle zákona povinnost nahradit alespoň jednu třetinu náhrady újmy v případě, že k pracovnímu úrazu došlo v důsledku právě lehkomyslného jednání zaměstnance. Blíže k problematice krácení povinnosti k náhradě újmy Vás odkazujeme na náš článek.

Doporučujeme Vám proto vždy řádně vyšetřit vznik pracovního úrazu, počínaje kontrolou, zda zaměstnanec nepožil alkohol či omamných látek, zkontrolovat kamerové záznamy (jsou-li dostupné) a v závěru šetření nehody si ověřit, zda není dán důvod pro Vaše alespoň částečné zproštění povinnosti k náhradě újmy.

Ačkoliv nechceme zlehčovat a zpochybňovat oprávněné nároky zaměstnanců, z naší praxe víme, že jsou často dány důvody pro krácení povinnosti k plnění, neboť zaměstnanci svou vinou, respektive svou nedbalostí porušují pracovní předpisy a způsobí si poranění. Pokud Váš zaměstnanec zpochybňuje Vaše právo na krácení plnění, ačkoliv na to máte právo, věříme, že Vám můžeme pomoci hájit Vaše oprávněné kroky.

Nároky zaměstnance na náhradu újmy

                Pokud již došlo k pracovnímu úrazu, který jste jako zaměstnavatel uznal za pracovní, náleží poškozenému zaměstnanci nárok na náhradu újmy. Zákoník práce zná několik druhů těchto nároků, a sice

  • náhradu za bolest (tzv. bolestné),
  • náhrada za ztížení společenského uplatnění,
  • náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,
  • náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,
  • náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a
  • náhrada věcné škody.

Pokud by Vás zajímalo více informací k jednotlivým nárokům, odkazujeme Vás na náš článek o odškodnění pracovního úrazu.

Současně považujeme za nutné upozornit, že zaměstnavatelé, kteří mají alespoň jednoho zaměstnance, jsou sice ze zákona pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, nicméně povinnost k náhradě vzniklé újmy mají právě zaměstnavatelé.

Pojišťovna má povinnost pouze ve vztahu k zaměstnavateli vyplatit plnění poškozenému zaměstnanci. Pokud by se ale pojišťovna zdráhala takto učinit, poškozený zaměstnanec bude požadovat náhradu újmy po Vás, jakožto zaměstnavateli.

Tím, že se jedná o zákonné pojištění, jste jako zaměstnavatel pojištěn již od prvního dne, kdy zaměstnáte svého prvního zaměstnance, aniž byste museli pojištění sjednat. Z vyhlášky ministerstva financí vyplývá, že pokud jste zaměstnali prvního zaměstnance do konce roku 1992, jste pojištěni u České pojišťovny a.s., a od roku 1993 u Kooperativy, pojišťovny a. s. Můžete si samozřejmě sjednat pojištění u jiné společnosti, nicméně pokud tak neučiníte, budete stále pojištěni u jedné z těchto dvou společností. Samozřejmě se vznikem pojištění Vám, jakožto zaměstnavateli, vzniká povinnost platit pojistné a povinnost spolupracovat s pojišťovnou.

Doporučujeme však v případě, že uznáte úraz za pracovní, dohodnout se s Vaším zaměstnancem na náhradě újmy, která mu v důsledku úrazu náleží. Nejste-li si jistí oprávněností nároků, které vůči Vám zaměstnanec uplatňuje, případně se nedokážete spolu domluvit, jsme tu pro Vás! V praxi se setkáváme se situacemi, kdy spolu zaměstnavatel a zaměstnanec nedokáží najít společnou řeč ve věci náhrady újmy a obrací se na nás, abychom jim v této situaci pomohli. Věříme, že dokážeme společně najít takové řešení, které bude přijatelné pro obě strany, aniž by došlo ke zhoršení vzájemných vztahů!

Povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečné pracovní prostředí

Základní povinností každého zaměstnavatele je vytvářet bezpečné pracovní prostředí pro své zaměstnance. V praxi tato povinnost představuje klíčový prostředek pro předcházení rizik spojených s možností vzniku pracovních úrazů zaměstnanců při výkonu práce, ale též i předcházení nemocí z povolání. Ačkoliv může být poměrně složité vyznat se v široké spleti právních předpisů, které vycházející z per českých zákonodárců či vydávaných Evropskou unií, doporučujeme nepodceňovat tuto problematiku a seznámit se se všemi důležitými předpisy, jež se vztahují k BOZP. Můžete se tím vyhnout nejen možným sankcím ze strany státu, ale též snížit riziko vzniku úrazu Vašich zaměstnanců.

Pro přehled uvádíme základní povinnosti zaměstnavatele v této oblasti, a sice

  • Seznámit zaměstnance s pravidly BOZP a požární ochrany při vstupu do zaměstnávání, ale též zajistit i průběžné školení zaměstnanců. Rovněž platí povinnost seznámit zaměstnance s návodem pro bezpečnou obsluhu strojů, s nimiž má pracovat.
  • Kontrolovat zdravotní způsobilost zaměstnanců k výkonu práce s ohledem na povahu a rizikové faktory spojené s prací (hluk, fyzická zátěž, práce v noci atd.)
  • Vybavit pracoviště prvky požární ochrany (hasící přístroje či jiná požární zařízení dle stupně možného nebezpečí) a vybavením pro první pomoc (lékárničky či další zařízení).
  • Poskytovat zaměstnancům pracovní pomůcky, které jim zajistí bezpečný výkon práce. Vždy však bude záležet na typu práce, tedy zda je nutné poskytovat svým zaměstnancům osobní ochranné prostředky, jako jsou helmy, rukavice a jiné.
  • Soustavně vyhledávat rizika spojená s výkonem práce zaměstnanců a předcházet těmto rizikům přijetím takových opatření, aby bylo riziko eliminováno, a pokud to není možné, alespoň minimalizováno.
  • Povinnost dodržovat právní předpisy, které se vztahují k BOZP a požární ochraně.

Uvedené představuje minimální základ týkající se povinnosti zaměstnavatele zajistit bezpečné pracovní prostředí pro své zaměstnance. Různé typy práce mohou mít stanoveny odlišné podmínky pro bezpečnost práce, nicméně věříme, že jsme uvedli minimální standard, který platí pro všechny.

Závěrem

                Jestli jste se dostali až sem, věříme, že Vám tento článek poskytl přehled povinností, které má zaměstnavatel ve spojení s pracovním úrazem jeho zaměstnanců. Jak jsme již v úvodu zmínily, důrazně doporučujeme nezanedbávat šetření pracovních úrazů zaměstnanců, neboť v opačném případě se můžete dostat do nepříjemné situace, kdy budete nuceni hradit veškerou újmu, byť by mohl existovat důvod pro krácení povinnosti k náhradě.

                Pokud se Vašemu zaměstnanci stal úraz a nevíte si rady, jak dále postupovat, neváhejte se na nás obrátit. Máme letité zkušenosti jak se zastupováním zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Dokážeme proto zhodnotit celou situaci z pohledu obou stran a přijít s takovým řešením, které bude ve Váš prospěch! Rovněž za Vás můžeme zařídit komunikaci se zaměstnancem a pojišťovnou tak, aby byla spokojenost na obou stranách, případně Vás zastoupit při soudním sporu, pokud by nebylo možné dosáhnout dohody.

Máte zájem o naše služby

Zavolejte nám ihned na +420 774 019 960 nebo napište přes kontaktní formulář. Váš případ posoudíme zcela zdarma.

    Odesláním automaticky souhlasíte se zpracováním údajů a s podmínkami zásady ochrany os. údajů.

    Kontakt

    Mgr. Daniel Zinrák, advokátní kancelář Praha

    Hybernská 1012/30
    110 00 Praha 1 – Nové Město

    Kontakt

    Mgr. Daniel Zinrák, pobočka Olomouc

    Palachovo nám. 620/1
    779 00  Olomouc

    Kontakt

    Mgr. Daniel Zinrák, pobočka Zlín

    Sokolská 426,
    760 01 Zlín