Uplatnění pohledávky u soudu
K nejčastějším požadavkům na advokáty patří vymáhání pohledávek. Bohužel se u nás často nedrží slovo a neplacení je téměř národním sportem. Když pak odběratel nezaplatí, „nepoučený“ podnikatel očekává, že se obrátí na právníka a ten rychle sjedná nápravu. A opravdu v mnoha případech dopis s hlavičkou advokátní kanceláře naprosto změní dlužníkův postoj a dobrovolně zaplatí. Nicméně ve většině případů dojde na soudní a často i exekuční řízení, ve kterém je třeba pohledávku vymoci.
Kdo mi dluží?
Ještě před tím, než se podíváme na téma potřebných dokladů pro správné uplatnění pohledávky u soudu, je třeba se zmínit také o situacích, kdy nám ani sebelepší právník nepomůže. V mnoha případech je totiž dlužník v takovém ekonomickém stavu, že mu ani není co vzít. Slovy zákona je v úpadku, ať již z důvodu předlužení nebo platební neschopnosti.
Velmi proto doporučuji si před začátkem obchodního vztahu potencionálního zákazníka řádně prověřit a důležité obchodní partnery sledovat stále. Na stránkách Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz) je každému veřejně přístupný obchodní rejstřík, v jehož sbírce listin by měl každý zapsaný podnikatel pravidelně zveřejňovat své hospodářské výsledky. Věřím, že každý zkušený účetní při pohledu na výsledovku a rozvahu dokáže říct, v jaké ekonomické kondici se daný subjekt nachází.
I když povinnost zveřejňovat hospodářské výsledky ukládá zákon, značná část podnikatelů ji neplní a nezveřejňuje nic. Dostat se pak k takovým informacím bývá složité, podobně jako u podnikatelů nezapsaných do obchodního rejstříku, kteří tuto povinnost nemají. V takovém případě doporučuji prolustrovat daný subjekt a osoby za ním stojící v centrální evidenci exekucí a podívat se na stav jeho nemovitostí v katastru. Tyto informace již nejsou zdarma, pohybují se v řádu stokorun až jednotek tisíců, ale často mají cenu zlatu. Rovněž nejsou zcela veřejně dostupné, takže vám google moc nepomůže, ale v každé lepší advokátní kanceláři takové možnosti mají.
Dále musím zmínit insolvenční rejstřík a registr nepoctivých plátců DPH. Takový zápis znamená v podstatě červenou pro jakýkoliv obchodní vztah.
Starý dluh je horší než nový
Staré pořekadlo praví, že slibem nezarmoutíš a tak se spousta podnikatelů nechá ukolébat písničkou o tom, že časy jsou zlé, ale příští týden to bude lepší. Tak se stává, že poměrně bonitní dluh se promlčí a je u soudu prakticky neuplatnitelný, nebo se z dlužníka stane prázdná skořápka převedená na bílé koně.
Rozhodně proto doporučuji zpracovat si pravidla, která stanoví, kdy se dlužníkovi zašle upomínka a kdy se případ předá k vymáhání právníkovi. Tři měsíce po splatnosti je již natolik dlouhá doba, že není na co čekat.
Inkasní agentura nebo právník?
Častým problémem také bývá, jestli je lepší dluh předat vymahačům – noblesně inkasní agentuře nebo raději advokátovi. Obě možnosti mohou velmi dobře fungovat a je zcela běžné, že solidní inkasní agentury předávají v určité fázi případ k řešení advokátovi. Bohužel je na trhu také spousta vymahačů, jejichž činnost je přinejmenším pochybná, v mnoha případech i nezákonná. Pokud inkasní agentura zašle dlužníkovi dopis, zatelefonuje, osobně ho navštíví a slušně požádá o úhradu dluhu, je vše v pořádku. Pokud však vymahač začne dlužníkovi bezprávně vyhrožovat, odvážet jeho majetek, nutit jej k podpisu jakýchkoliv listin, nebo když dojde na fyzické násilí, je zjevné, že tento postup je mimo zákonný rámec. Je zcela pochopitelné, když se dlužník obrátí na orgány činné v trestním řízení a žádat jejich ochranu. Dokonce jsem se setkal i s případem, kdy byl věřitel obviněn jako účastník trestného činu vydírání.
Postup právníků je zcela odlišný. Po marné výzvě k úhradě dluhu následuje tak zvané nalézací (ne zcela přesně soudní) řízení. Zahajuje se na návrh, jímž může být žaloba nebo častěji návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Výsledkem tohoto stádia je v optimálním případě pravomocný a vykonatelný rozsudek nebo platební rozkaz na zaplacení dlužné částky.
S takovým soudním rozhodnutím je pak možné postoupit do dalšího stádia označovaného jako řízení vykonávací neboli exekuční. Toto řízení se zahajuje opět na návrh, který po marném uplynutí lhůty k plnění podává zpravidla advokát, jenž případ řešil.
Pokud se již pohledávka dostane k soudu, je třeba sdělit a následně prokázat, že zde skutečně existuje závazek dlužníka zaplatit žalovanou částku. Jedná se o základní procesní povinnosti stran, které právo nazývá jako povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Jsou si velmi blízké, avšak každá má zcela jiný obsah. Soudu nestačí napsat, že dlužník nezaplatil tuto fakturu, ale je třeba uvést několik dalších skutečností, na jejichž základě byla faktura vystavena a tyto skutečnosti se musí také prokázat.
Vznik závazkového vztahu – uzavření smlouvy
Ideální situace je, když byla uzavřena písemná smlouva, která jasně definuje práva a povinnosti stran. Bohužel v mnoha případech jsou smlouvy uzavřeny ústně a bez dokladů. Tím se však v případném sporu můžeme dostat do velmi nevýhodné pozice při dokazování. Přitom stačí tak málo. Pro platné uzavření kupní smlouvy je třeba, aby se strany shodly na předmětu obchodu (v obchodních vztazích to bude nejčastěji zboží) a kupní ceně. Tyto údaje bývají zpravidla uvedeny i na jednoduché objednávce, díky níž může být důkazní situace u soudu výrazně jednoduší. Taková objednávka může mít přitom i faxovou nebo elektronickou podobu.
Nic není ztraceno ani v případě, že smlouva byla uzavřena ústně nebo telefonicky. Takové právní jednání je zcela běžné a v pořádku. Jako důkaz, že došlo k uzavření smlouvy a k následnému plnění v podobě dodání zboží nebo poskytnutí služeb, pak slouží dodací list, předávací protokol, nebo jiný podobný listinný doklad s tímto významem. Tyto listiny jsou v soudním řízení zpravidla nejdůležitější.
Naopak faktura takovým dokladem zpravidla není a soudy ji zpravidla berou pouze jako výzvu k platbě, nikoliv jako důkaz o uzavření smlouvy nebo prokazující nárok žalobce na zaplacení deklarované částky. A to i v případě, že je na faktuře uvedeno, že žalovaný s ní souhlasí a vlastnoručně ji podepsal.
Správné označení stran
Původně jsem si myslel, že toto téma je již dostatečně známé a že do článku pro zkušené podnikatele nepatří. Bohužel se stále setkávám s doklady vystavenými na jiný subjekt, než o který ve skutečnosti jde. Prosím věnujte maximální pozornost údajům uvedeným na všech dokladech o vašem obchodním partnerovi. Nejčastější chyby vznikají u podnikajících fyzických osob. Pokud se prodejna jmenuje například „OLD STUFF VISAGE“ a provozuje ji třeba Jarda Novák, je nutné na všech dokladech uvádět jeho jako fyzickou osobu a nikoliv název obchodu. Pokud by se právnická osoba jmenovala „OLD STUFF VISAGE a.s.“ je nutné uvádět vždy celý název, zkrácení na „OLD STUFF“ je nedostatečné.
Kontrolu názvů, místa podnikaní a identifikačních údajů všech firem podnikajících v Česku můžete provést na stánkách Ministerstva financí v registru ekonomických subjektů ARES (http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz).
V dalším díle se budeme věnovat praktickým a efektivním nástrojům pro vymáhání pohledávek.
